10.10.2013

Po dni odpočinku jsem pravý kotník uznal schopným služby a poslal ho zpátky do boje. Taky jsem ho rediagnostikoval ze zlomené zánártní kůstky (tu jsem si pro ten účel sám vymyslel a pojmenoval) jsem seznal, že mě prostě tlačí bota. Nové si koupím až tyhle roztrhám, takže bych všem zůčastněným doporučil, aby si na sebe raději zvykli...a tím myslím jak botu tak nohu. Ostatně to je jenom tlak a čas, jako skoro všechno.

V určitý moment si člověk připustí, že někdy bolest už prostě nezmizí. Osobně se domnívám, že jsou dvě cesty jak z toho, buď se na všechno vykašlat a snažit se existovat tak, aby se to minimalizovalo, nebo prostě akceptovat, že to bez ní už nepůjde. Já jsem se rozhodl pro tu druhou cestu, teda, né že bych byl takový hrdina, ale protože tu první sem praktikoval dost dlouho na to, abych zjistil, že se toho beztak nezbavím, tak co.

Proto je prvních asi 500 metrů vždycky očistec. Musím u toho vypadat jako Quasimodo zasažený Tasserem. Sám bych se té představě zasmál, ale mám většinou moc práce s hopkáním na pravačce.

Slušelo by se vyběhnout s novými Pearl Jam, ale dal jsem jim šanci dva dni zpátky a upřímně jsem si tím nechtěl kazit ranní běh. Ale asi se k nim dostanu, protože jsem zjistil, že mě ta deska neirituje tak mocně, jak jsem se domníval.

Dneska jsem se rozhodl dát šanci Supersuckers, jelikož jsem si přes Spaghettiho našel jejich nejpopulárnější album (Motherfuckers Be Trippin' podle last.fm) a přišlo mi to jako dobrý nápad. A pořád přijde, sice je to takový buranský punk rock - contry je na tom tak to, že nosej stetsony, ale budiž. O intelektuální náročnosti asi nejlépe napoví text největšího hitu, Pretty Fucked Up („and I used to be strong, I used to be tough, and she used to be pretty, but now she's just pretty fucked up“ - well hell), ale když se člověk vykašle na to, že kluci po nocích nečtou Sartra (ostatně, kdy já sem četl naposledy Sartra? Tak na střední a to jenom proto, že sem si myslel, že na to sbalím nějakou holku. Mimochodem nesbalil, samo), může si užít to nejlepší z žánru. Ukažme si to na příkladu.

Asi není třeba nějak rozpatlávat, že to člověka žene dopředu. Nicméně se mi s tím neběželo moc dobře, zjišťuju, že neexistuje přímá úměra mezi rychlostí desky a výkonností. Ono to taky těžko vybalancovat, kdybych byl třeba schopen zaběhnout kilák za 4 minuty, třeba by to pro mě bylo ideální, ale takhle mě to trošku iritovalo. Spíš je to dobrá deska do města.

Čili na vyhlídce jsem to raději vypnul.

 (na vyhlídce dneska byla...vyhlídka)

A protože jsem debil tak to prohodil za něco podobně energického.

Cage the Elephant jsem objevil někdy loni a bylo to pro mě takové guilty pleasure, protože když jsem se o tom někomu zmínil, tak obvyklá reakce byla „such a horrible band“, na což se většinou reagovalo - „sure, sure, such a piece of shit“ (vypnout, vypnout, VYPNOUT). Řekněte mi, že to je blbost a já to podepíšu, ale první desku si ještě dneska pustím docela rád, druhou jsem slyšel asi dvakrát, třetí teď vydali, ani jsem to nezkoušel. O čem to tedy je:

V mých představách je tohle ideální muzika na běhání, ale bohužel ještě jednou – tady nejsem. Umím si představit jak na to metu, natahuju nohy a každou druhou dobu se ani nedotýkám země. Stejně tak dobře si umím představit, že topím Tomio Okamuru v záchodě, ale to se taky asi nestane. Něběželo se mi dneska moc dobře obecně, musím říct, že mě zaskočilo, jak moc je venku teplo, takže sem se potil jako prase a navíc s teplem lidi vylezou ven. Před týdnem ve stejnou dobu bylo na nule a venku ani noha, dneska sem potkal spoustu běžců, jednu střední školu a hlavně lidi se psem. Dřív mě to tak netrápilo, ale teď mi není příjemné závodit s pitbulem bez vodítka a náhubku, takový majitelé mě vyloženě serou.

Ale zpátky k muzice. Zaklusával jsem si to asi dvě skladby za tím, kde bych chtěl být, ale pakliže netrénujete na půlmaraton, dejte CTE určitě šanci (samozřejmě to nikomu neříkejte). Podle mě je to super deska, je to energický, zábavný a pestrý a kolik takovejch dneska vzniká? Krom toho po nich za 2 roky neštěkne ani pes, tak dejte klukům ještě pár minut slávy (protože Dave Grohl s nima už znova bubnovat nebude).

Zítra si teda asi zkusím ty Pearl Jam, ale obávám se, že když mě u běhání trápí i moje srdcovky, ta nová deska z toho vyleze se sprostejma slovama a to snad nikdo nechceme. Chceme?

Supersuckers - Motherfuckers Be Trippin' 70%

Cage the Elephant - Cage the Elephant 70%