Mohl bych to sice vzít retrospektivně,
protože pár kilometrů už jsem naběhal, ale vzhledem k tomu, že
to hodlám dělat kontinuálně, tak jenom zmíním highlighty
posledního týdne. Na Le Noise od Neila Younga běhat určitě
nezkoušejte – deska je to hezká, ale ne na běhání. You're a Woman, I'm a Machine od Death from
Above 1979 je
pak více než motivační soundtrack asistovaná sebevražda.
Odbočka: K běhání používám
aplikaci http://runkeeper.com, je
jich spousta (hezký průvodce je např. tady:
http://thenextweb.com/apps/2013/08/08/born-to-run/,
i když tam chybí jedna, na kterou mě upozornil známý na
twitteru, ta vypadá zábavně, bohužel neexistuje pro android:
RK je asi nejrozšířenější
aplikace pro GPS tracking, pro mě naprosto postačující – řekne
vám kde jste běželi, jak dlouho vám to trvalo a kolik toho bylo.
Mám rád statistiky a líbí se mi, jak je RK časosběrný, proto
jsem ještě dneska, po týdnu, schopen říct, kdy jsem poslouchal
tu desku od DFA1979, protože jsem u toho málem chcípnul.
Snažil
jsem se teď dva dni nezatěžovat kotník, protože se zdá, že si
s mými novými zájmy evidentně nepotykal (zato
se skamarádili s Dolgit krémem).
Abych ho moc netrápil, když už se nespravil úplně, začal jsem
dneska s Bonnie Princem Billym - Now Here’s My Plan EP. EPčka
obecně nemám moc rád, stejně jako singly, jsou moc krátký, a
když chcete v mp3 playeru
poslouchat delší časový úsek, musíte to skládat do playlistů
nebo točit pořád do kola, na což se můžu vysrat, jestli mi
rozumíte. Nicméně jsem teď pro tenhle formát našel docela
slušný užitek, jelikož si vždy na vyhlídce fotím Prahu,
protože Praha je krásná
a já
ji mám rád, tak si po cca 1800 metrech můžu vyměnit desku, když
mě nebaví (jo...a
počkat až mě doběhne dech, páč ten obecně vyklusává někde
500 metrů za mým tělem).
BPB mě nikdy moc nebavil, bůh ví,
že jsem mu dával šanci párkrát, ale je to na mě asi moc
sofistikované.
Pamatuju si, že jsem kdysá dělal pohovor do HMV na Piccadilly
Circus a v rámci toho jsme
zabředli do diskuse o tom,
jak mam rád, ty vole, alternativní country (já si tenkrát opravdu
myslel, že mám hudební přehled, jenom proto, že sem věděl kdo
to je David E. Edwards – zrovna tenhle týden jsem se o tom bavil s
jedním známým – tohle ja zajímavý
fenomén, čím méně
toho člověk skutečně zná, tím privilegovanější se cítí
ostatním o svých znalostech kázat – k smíchu. Jo, nevzali mě),
a že týpek s kterým sem mluvil má rád BPB, tak sem na něj
koukal proč mi to říká, když se bavíme o umění. Nicméně teď
mi moje milá pouštěla novou verzi I See A Darkness. Původně
to nahrál už v roce 1999, pak si to vzal do parády Johnny Cash,
takže se z toho najednou stal testament - nevím, mě obě ty verze
přišly jako blbost. Nicméně ta nová verze je skvělá a navíc
má parádní video.
Bohužel je to to jediné co mě z toho
EPčka zaujalo – blbě se u toho drží rytmus běhu a vůbec, je
to nuda, musel sem to na vyhlídce vypnout a přesedlat na něco u
čeho se mi nechtělo si lehnout a stát se trávou.
Narval jsem si včera telefon spoustou
muziky, ale převážně jsem mířil na věci co znám a mám rád –
žádné experimenty, chci si u běhání taky trochu zazpívat, no
ni? A tak jsem šáhnul po Bossovi. A ne, nebyla to Born to Run, ale
Wrecking Ball. Tohle sousloví tedy internetu tak trochu ukradla
Miley Cyrus, ale já bych se zdráhal u Springsteena cokoliv olizovat. Tuhle desku jsem si v průběhu letošního roku hrozně zamiloval, nejsem žádný velký fanda, a spousta jeho věcí ze sedmdesátých a osmdesátých let mě až zoufale nebaví (a nemůžu vystát zvuk těch desek), nicméně ta poslední je prostě boží. Samozřejmě jsem to s ní přepálil a u We Take Care of Our Own a Easy Money jsem si kilák švihnul za 4:36, což je daleko mimo moje současné možnosti, ale to si uvědomíte až v momentu, kdy vám to dá tělo dost razantně najevo. Ale tohle vůle vs. bolest je něco co mě na běhání baví. Musel jsem si trochu domluvit, ale rozhodně ne zastavit, bohužel jsem musel trochu domlouvat i playlistu, protože jsem v nasazeném tempu nechtěl polevovat, nicméně za Death to My Hometown a Wrecking Ball můžu dát ruku do ohně, dostanou vás do pohody a skoro zapomenete na mžitky před očima. You've Got It je zas parádní na vyklusání a
upřímně, dál sem se na té desce stejně nikdy nedostal, neměl
jsem to zapotřebí.
Dneska
to šlo snadno, je teplý říjen, dýchá se krásně běhá se
super. Už když tohle píšu, těším se až se zítra ráno
vytáhnu ven a vyzkouším, jestli mě noha pustí za šestý
kilometr, bude to napínavé (pozor!
Dvojsmysl!)
Bonnie
Princem Billym - Now Here’s My Plan EP 40%
Bruce
Springsteen – Wrecking Ball 80%
Žádné komentáře:
Okomentovat