pondělí 7. října 2013

7.10.2013

Mohl bych to sice vzít retrospektivně, protože pár kilometrů už jsem naběhal, ale vzhledem k tomu, že to hodlám dělat kontinuálně, tak jenom zmíním highlighty posledního týdne. Na Le Noise od Neila Younga běhat určitě nezkoušejte – deska je to hezká, ale ne na běhání. You're a Woman, I'm a Machine od Death from Above 1979 je pak více než motivační soundtrack asistovaná sebevražda.

Odbočka: K běhání používám aplikaci http://runkeeper.com, je jich spousta (hezký průvodce je např. tady: http://thenextweb.com/apps/2013/08/08/born-to-run/, i když tam chybí jedna, na kterou mě upozornil známý na twitteru, ta vypadá zábavně, bohužel neexistuje pro android:


RK je asi nejrozšířenější aplikace pro GPS tracking, pro mě naprosto postačující – řekne vám kde jste běželi, jak dlouho vám to trvalo a kolik toho bylo. Mám rád statistiky a líbí se mi, jak je RK časosběrný, proto jsem ještě dneska, po týdnu, schopen říct, kdy jsem poslouchal tu desku od DFA1979, protože jsem u toho málem chcípnul.

Snažil jsem se teď dva dni nezatěžovat kotník, protože se zdá, že si s mými novými zájmy evidentně nepotykal (zato se skamarádili s Dolgit krémem). Abych ho moc netrápil, když už se nespravil úplně, začal jsem dneska s Bonnie Princem Billym - Now Here’s My Plan EP. EPčka obecně nemám moc rád, stejně jako singly, jsou moc krátký, a když chcete v mp3 playeru poslouchat delší časový úsek, musíte to skládat do playlistů nebo točit pořád do kola, na což se můžu vysrat, jestli mi rozumíte. Nicméně jsem teď pro tenhle formát našel docela slušný užitek, jelikož si vždy na vyhlídce fotím Prahu, protože Praha je krásná


a já ji mám rád, tak si po cca 1800 metrech můžu vyměnit desku, když mě nebaví (jo...a počkat až mě doběhne dech, páč ten obecně vyklusává někde 500 metrů za mým tělem).
BPB mě nikdy moc nebavil, bůh ví, že jsem mu dával šanci párkrát, ale je to na mě asi moc sofistikované. Pamatuju si, že jsem kdysá dělal pohovor do HMV na Piccadilly Circus a v rámci toho jsme zabředli do diskuse o tom, jak mam rád, ty vole, alternativní country (já si tenkrát opravdu myslel, že mám hudební přehled, jenom proto, že sem věděl kdo to je David E. Edwards – zrovna tenhle týden jsem se o tom bavil s jedním známým – tohle ja zajímavý fenomén, čím méně toho člověk skutečně zná, tím privilegovanější se cítí ostatním o svých znalostech kázat – k smíchu. Jo, nevzali mě), a že týpek s kterým sem mluvil má rád BPB, tak sem na něj koukal proč mi to říká, když se bavíme o umění. Nicméně teď mi moje milá pouštěla novou verzi I See A Darkness. Původně to nahrál už v roce 1999, pak si to vzal do parády Johnny Cash, takže se z toho najednou stal testament - nevím, mě obě ty verze přišly jako blbost. Nicméně ta nová verze je skvělá a navíc má parádní video.


Bohužel je to to jediné co mě z toho EPčka zaujalo – blbě se u toho drží rytmus běhu a vůbec, je to nuda, musel sem to na vyhlídce vypnout a přesedlat na něco u čeho se mi nechtělo si lehnout a stát se trávou.

Narval jsem si včera telefon spoustou muziky, ale převážně jsem mířil na věci co znám a mám rád – žádné experimenty, chci si u běhání taky trochu zazpívat, no ni? A tak jsem šáhnul po Bossovi. A ne, nebyla to Born to Run, ale Wrecking Ball. Tohle sousloví tedy internetu tak trochu ukradla Miley Cyrus, ale já bych se zdráhal u Springsteena cokoliv olizovat. Tuhle desku jsem si v průběhu letošního roku hrozně zamiloval, nejsem žádný velký fanda, a spousta jeho věcí ze sedmdesátých a osmdesátých let mě až zoufale nebaví (a nemůžu vystát zvuk těch desek), nicméně ta poslední je prostě boží. Samozřejmě jsem to s ní přepálil a u We Take Care of Our Own a Easy Money jsem si kilák švihnul za 4:36, což je daleko mimo moje současné možnosti, ale to si uvědomíte až v momentu, kdy vám to dá tělo dost razantně najevo. Ale tohle vůle vs. bolest je něco co mě na běhání baví. Musel jsem si trochu domluvit, ale rozhodně ne zastavit, bohužel jsem musel trochu domlouvat i playlistu, protože jsem v nasazeném tempu nechtěl polevovat, nicméně za Death to My Hometown a Wrecking Ball můžu dát ruku do ohně, dostanou vás do pohody a skoro zapomenete na mžitky před očima. You've Got It je zas parádní na vyklusání a upřímně, dál sem se na té desce stejně nikdy nedostal, neměl jsem to zapotřebí.

Dneska to šlo snadno, je teplý říjen, dýchá se krásně běhá se super. Už když tohle píšu, těším se až se zítra ráno vytáhnu ven a vyzkouším, jestli mě noha pustí za šestý kilometr, bude to napínavé (pozor! Dvojsmysl!)

Bonnie Princem Billym - Now Here’s My Plan EP 40%
Bruce Springsteen – Wrecking Ball 80%

Žádné komentáře:

Okomentovat